Sedláčkovo kvarteto v rámci Festivalu J.J.Ryby
Sál Antonína Dvořáka, Dům hudby, Plzeň
PROGRAM:
Johann Sebastian Bach – Wolfgang Amadeus Mozart: Preludium a fuga g moll, KV 404 a
Rafael Kubelík: Smyčcový kvartet č. 6
Jakub Jan Ryba: Smyčcový kvartet a moll
Václav Jindřich Veit: Smyčcový kvartet g moll, op. 16, č. 4
Sedláčkovo kvarteto: Michal Sedláček - 1. housle, Jan Maceček - 2. housle, Tomáš Krejbich - viola, Matěj Štěpánek - violoncello.
Sedláčkovo kvarteto vzniklo při Akademii múzických umění v Praze v roce 2007 a navazuje na tradici Sedláčkova kvarteta působícího v Plzni v letech 1974-1994. Tradice je spojena rodinou vazbou obou primáriů.
Vztah Jakuba Jana Ryby k Plzni je v hudebních dějinách ojedinělý. Ryba věnoval městu Plzeň několik desítek skladeb, mezi něž patří i jeho vrcholná díla oratorium Stabat mater a jeho nejambicióznější hudební projekt Cursus sacro-harmonicus. Ryba byl v Plzni velice úspěšný, dosáhl pocty v podobě čestného občanství města Plzeň.
Cílem projektu je seznámit plzeňské publikum s uměleckou různorodostí realizovaných skladeb skrze plochy identity a kontrastu mezi barokními kořeny, klasicistní osvíceností, romantickými výboji a hudbu moderní. Dramaturgie Rybova festivalu přináší zjevné styčné plochy, které se snažíme pojmout pro publikum přitažlivě, kreativně a inovativně. Dále chceme vytvořit kulturní tradici v pokračování realizace koncertů Rybova festivalu v Plzni a současně propagovat místní umělce v objevné a různorodé dramaturgii.
Tvorba Johanna Sebastiana Bacha je esenciální součástí všech koncertů letošního ročníku Festivalu Jakuba Jana Ryby. Pokaždé v jiném kontextu a v jiné funkci. V tomto případě vytváří prolog jinak velmi různorodému programu tvořenému kombinací dvou zásadních kvartetních děl z repertoáru Sedláčkova kvarteta: Kvartetem g moll Václava Jindřicha Veita v první polovině a Šestým smyčcovým kvartetem Rafaela Kubelíka, kterého veřejnost znala a zná především jako vynikajícího mistra taktovky. Jméno Václav Jindřich – Wenzel Heinrich Veit (1806–1864) dnes znají prakticky pouze specializovaní hudební historikové, nanejvýš hrstka zanícených zájemců o starší hudbu. Širší posluchačské obci je jméno tohoto česko-německého skladatele, klavíristy, publicisty a organizátora hudebního života v Čechách 1. poloviny 19. století nejspíš zcela neznámé. A přesto byl Veit ve své době významným a oblíbeným skladatelem, jehož dílo respektovala i cizina – především německá. Skladatelská tvorba byla pro Rafaela Kubelíka jakýmsi uměleckým ventilem jeho vnitřních pochodů a možná i démonů, soudím dle až expresionisticky laděných skladeb, které jsem měl tu čest vyslechnout. Jsou tak docela nečekaným kontrapunktem k velmi vstřícné, přátelské a bezprostřední Kubelíkově osobnosti, jak ji známe ze záznamů zkoušek a vyprávění pamětníků.