Plzeňský architektonický manuál : ADOLF LOOS

O AKCI

Procházka s Petrem a Kateřinou Klímovými představí účastníkům sedm vybraných realizací Adolfa Loose a jeho spolupracovníků, a to včetně domu Brummelových či bytu Voglových.

Prvním bodem vycházky, která povede ulicemi v území mezi Klatovskou třídou a Husovou ulicí, bude i komentovaná prohlídka dvou doposud zřídka přístupných Loosových bytových interiérů – někdejšího bytu Richarda Hirsche v Plachého ulici 6.

Sraz: Plachého 6, Plzeň

O STEZCE ADOLF LOOS

„Páteřní“ stezka projektu Plzeňský architektonický manuál (PAM), jejíž hlavní část se táhne městem podél Klatovské třídy, představuje celkem dvanáct míst s realizacemi Adolfa Loose a jeho spolupracovníků. Soustředění těchto zpravidla interiérových děl v této oblasti není náhodné. Právě dnešní Klatovská třída – dříve Ferdinandova, později také třída Českých legionářů – se v závěru 19. století stala hlavním plzeňským bulvárem a bydlištěm mnoha významných podnikatelů, z jejichž řad se rekrutovali Loosovi klienti. Těmi prvními se stali Wilhelm a Martha Hirschovi. Loosovu práci poznali díky Wilhelmově sestře Rose, provdané do vídeňské rodiny novináře Karla Krause, jednoho z nejbližších Loosových přátel. Pro Rosu a Alfreda Krausovy navrhl Adolf Loos v roce 1905 interiér jejich vídeňského bytu. O dva roky později pak Loos poprvé přijel do Plzně, aby pro manžele Hirschovy připravil plán velkorysé úpravy jejich bytu v Plachého ulici.

Loosovými názory byl zaujat i Hirschův bratranec a firemní společník Otto Beck a ještě téhož roku jej pověřil projektem adaptace bytu pro sebe a svoji ženu Olgu. Do Plzně se pak architekt vrátil v druhé polovině dvacátých let. V letech 1927–1932 připravil s pomocí Karla Lhoty, Norberta Kriegera, Heinricha Kulky a také Bořivoje Kriegerbecka řadu návrhů pro průmyslníky, obchodníky a další stavebníky židovského původu, kteří byli spojeni obchodními i osobními vazbami. Mezi ně patřily rodiny bratří Brummelových a Semlerových, manželé Voglovi, Samuel Teichner, Leopold Eisner, manželé Naschauerovi a znovu i Beckovi, jimž Loos spolu se Lhotou pomohl adaptovat interiér přestěhovaný do budovy na náměstí Míru. Loos snad načrtl i řešení bytu Richarda Hirsche, umístěného v domě jeho rodičů. Několik projektů vypracovali Loosovi spolupracovníci patrně již bez aktivní účasti slavného architekta (Loosovo autorství u nich není možné prokázat), přesto v nich důsledně uplatnili principy jeho architektury. I proto jsou tato díla zařazena do stezky nesoucí Loosovo jméno. Klíčem pro jejich začlenění se stala souvislost s jinou Loosovou realizací. Tak tomu bylo například u bytu Pavla a Lili Weinerových, nacházejícího se stejně jako ordinace Samuela Teichnera v domě Weiner provedená dle Loosova návrhu.

Z více než tuctu architektonických děl spjatých s působením Adolfa Loose v Plzni se do dnešní doby zachovalo osm, a to povětšinou v nekompletní podobě. Za to, že tyto realizace zcela nezanikly, vděčíme především historičce umění Věře Běhalové. Ta díky osobní statečnosti – jako účastnice protikomunistického oboje byla pronásledována tehdejším režimem – v letech 1968–1969 prosadila památkovou ochranu většiny z nich. V současné době jsou veřejnosti pravidelně přístupné tři interiéry, a to v rámci programu prohlídkových tras Adolf Loos Plzeň. Jde o pietně obnovený byt v domě manželů Brummelových a Hedviky Liebsteinové, který je v soukromých rukou, a citlivě renovované byty manželů Krausových a Voglových, jež náleží městu. To příležitostně zpřístupňuje i byt Huga a Heleny Semlerových, jehož rekonstrukci připravuje, a byt Richarda Hirsche, v němž zajistilo restaurování vestavěného mobiliáře ložnice. Po dokončení probíhající obnovy bude péčí Západočeské galerie v Plzni znovu otevřena i tzv. Semlerova rezidence.